"So maybe someday these will all be stories and our pictures become old photograghs,but rigth now we are alive . I can see it. This one moment when you know you're not a sad story, You are alive, and you stand up and see the ligths on the buildings and everything that makes you wonder. And you're listening to that song on that drive with the people you love most in this world . And in that moment i swear we were Infinite."

Právě jste si přečetli jednu z mých oblíbených vět - jestli se to tak dá říct. Jistě znáte film the perks of being wallflower a jestli ne tak každopádně doporučuji. Hodně dlouho jsem přemýšlela nad významem a abych byla upřímná pořád si nejsem jistá co to vlastně znamená.
Právě jsem se dokoukala na ten film takže jsem vlastně takové klubíčko citů a právě proto tohle píšu. Po delší době jsem se zase podívala tady na blog a hlavně na těch 5 rozepsaných článku, které tady mám a nějak se nemůžu dokopat do zveřejnění.
Jenže jsem se vzpomněla na důvod proč jsem chtěla začít psát blog a být rádoby "blogerkou". Věřte nebo ne, ale mým důvodem k psaní bylo to jak si tohle můžu za 10 let přečíst. Jasně mohla jsem si to psát do deníku nebo tak, ale co když ten deník ztratím? Všechny tyhle momenty budou pak ztracené i spolu s ním a tady? Na internetu to zůstane. Ano píšu anonymně a z mého okolí o tomhle blogu ví jenom jedna osoba a mě to prostě tak vyhovuje. Nechci tady zveřejňovat svůj obličej, protože moc dobře vím jak tohle pak je... Neříkám, že se za sebe stydím - to ne, ale vím, že mnoho lidí by moje články odsoudili už jen proto jak vypadám. Proto anonymita. Vlastně tohle po sobě nebudu číst takže se omlouvám za všechny chyby a tak, ale vím, že kdybych tohle začala číst znova tak to zase nezveřejním.
Takže jestli se v tomhle článku nějak vyznáte tak Vám tedy gratuluji.
Nějak tak jsem se dokopala k psaní. Poslední dobou se mi vlastně nic nechce a jsem nesmírně ráda za to, že jsou od zítra prázdniny, protože ta škole mě už vážně vyčerpává.
Přemýšlím nad tím jak tenhle článek je celá zmatený a tak, ale vlastně tak nějak to je v mé hlavě. Jestli se vyznáte tak mi dejte vědět do komentářů co si o tom "citátu" myslíte a jestli tady je nějaká anonymní blogerka se stejným názorem. 
Love - D

"So maybe someday these will all be stories and our pictures become old photograghs,but rigth now we are alive . I can see it. This one moment when you know you're not a sad story, You are alive, and you stand up and see the ligths on the buildings and everything that makes you wonder. And you're listening to that song on that drive with the people you love most in this world . And in that moment i swear we were Infinite."