CZ : Někdy mám ten pocit jako bych potřebovala odejít, prostě na chvíli vypnout a nic nevnímat.A právě to se mi dneska stalo, jeli jsme s mamkou a kamarády na hory. Všechno bylo v pohodě, ale jako by to začalo na mně všechno zase pomalu padat. Všechny starosti, které jsem nechala dole, pod kopcem jako by si to vyšplhaly na horu za mnou. Měla jsem si to užívat, ale místo toho jsem se tam jen trápila, chtěla jsem domů. Byla jsem nepříjemná, bez nálady a prostě úplně k ničemu. Potřebovala jsem být prostě sama a poslouchat písničky. A to je ono, HUDBA.
Sedla jsem si na postel, dala si sluchátka a pomalu jsem se ponořovala do svého světa, toho lepšího.
Hudba je něco, co mi vždycky pomohlo. Je to jako by můj lék na všechno, nedokážu si představit život bez hudby, prostě bych asi nežila. Každou minutu, musím něco poslouchat a když už nemůžu tak si aspoň tak broukám nebo tak, ale nedokázala bych dělat věci v naprostém tichu.
Naprosto úžasnou věcí pro mně bylo, když jsme jeli domů. Seděla jsem ve vlaku, měla puštěné písničky a pršelo, sledovala jsem kapky deště, které se předháněly na okně jak se spojily v jednu a porazily ty ostatní. Sledovala jsem život za oknem a mezitím jsem si vymýšlela svůj vlastní, a v ten moment jsem prostě nepřemýšlela nad tím, jestli mám z té matiky na konec za 3 nebo jestli se mi splní moje sny. Prostě nic. Byla jsem prostě šťastná, a to jen kvůli hudbě, kvůli tomu že jsem mohla utéct těm všem starostem a žít si svůj vlastní vysněný život.

PL : Czasami mam to uczucie, że po prostu już tak dalej nie potrafie. I prawie to mi się dziś stało, pojechały śmy z mamą i kolegami na góry. Wszystko bylo w porządku, ale potem naraz jwszystko se powróciło, wszystkie moje kłopoty jako by wyszyły za mną na góre. Powinienam być szczęśliwa ale mimo to byłam smutna i zmęczona, chciałam po prostu pojechać do domu.
Potrzebowałam tylko leżeć w łóżku i sluchać muzyki, I to jest to, MUZYKA.
Usiadłam na łóżko, wzięłam sluchawki a  wpłynęłam do swego świata, do tego lepszego świata.

Jedna z najlepszych rzeczy była jazda do domu, Siedziałam w wagonie, muzyka puszczona i padał deszcz, patrzyłam jak kapki deszczu przedbiegają się i potem złaczą się razem i przedbiegną inne.
I w ten moment byłam szczęśliwa nie myślałam o swoich problemach, myślałam tylko o swoim wymarzonym życiu.